Na nymburské Palackého třídě, která bývala obchodní tepnou města, jsou už teď pusté výlohy. Prázdnotou zeje například bývalý obchod s domácími potřebami, cukrárna, prodejna obuvi nebo hračkářství. A noví nájemci se do volných prostor zatím nehrnou.

Čtěte také: Druhá vlna přináší větší nároky na technické zabezpečení

Jiné řešení, jak se vyhnout EET, našel Petr Novotný z Mladé Boleslavi, který se zabývá prodejem čajů. Změnil systém podnikání a zavedl na svém e-shopu povinnou bezhotovostní platbu na účet předem. Na tento typ dohledatelných plateb se totiž EET nevztahuje.

Markéta Přerovská, která v centru Mělníka provozuje už deset let kavárnu a antikvariát Želví doupě, ví, co ji za pár dní čeká. Kavárna totiž patřila do úvodní vlny EET na sklonku loňského roku. Přestože to nepřineslo žádné zádrhele, není podnikatelka bez starostí. O obchůdek plný knížek a hudebních nosičů strach nemá, trápí ji ale zatím nejisté řešení stánkového prodeje. „Věřím, že do dubna, kdy bych ráda zahájila prodej ve stánku, už bude všechno jasné," říká Markéta Přerovská.

Hostinští, pro které je EET každodenní součástí práce už od loňského prosince, si na novou povinnost většinou záhy zvykli. Patří mezi ně i Lenka Fančíková, spolumajitelka a provozovatelka nymburské restaurace U Gregorů s kapacitou až sedmdesát hostů. „Museli jsme mírně zdražit, ale nijak radikálně, takže jsme nezaznamenali citelný pokles tržeb. Můžu říct, že se nás to nedotklo skoro vůbec," říká podnikatelka.

Přesto se na prahu druhé vlny šíří mezi živnostníky strach.

Čtěte také: Janeček: EET funguje, krácení tržeb je menší

Prodejna U Slavíků skončila

V Poděbradech skončila dlouholetá prodejna U Slavíků, kam byli lidé zvyklí chodit nakupovat už od sedmdesátých let minulého století. Na jaře už si tam zákazníci ráno pro rohlíky nepůjdou. EET prý byla pro prodejnu takzvanou poslední kapkou.

Podle vedoucí Renaty Tomáškové, která v obchodě pracovala přes dvacet let, začaly výrazně klesat tržby s příchodem velkých obchodních řetězců. Ve městě už jich je několik. A chystá se stavba dalšího v lokalitě Na Bažantnici a možná časem i místo areálu ČSAP. Tyto vyhlídky také přispěly k zániku provozu prodejny potravin. „Nízké tržby už nám nějakou dobu stačí sotva na nájem, energie a platy. Vysoká investice do nového systému už se nám prostě nevyplatí," řekla vedoucí. Zákazníkům bylo bylo jasné, že se něco děje, už před pár týdny, kdy se v prázdných regálech krčilo poslední zboží. „Vypadá to tu jako před válkou," říkali.

Mezi podnikatele, kteří jsou z EET otrávení, patří i Květuše Živná ze Mšena na Mělnicku. V jednom z mála krámků v centru města nabízí například květiny, víno nebo dárkové zboží.

„Jsem kvůli tomu opravdu dost naštvaná, protože mě někdo nutí do něčeho, co nechci. Nejde o to, že bych okrádala stát, ale vadí mi, že ze mě někdo dělá zloděje. Nikdy jsem neuvažovala o tom, že bych v obchodě měla internet, ale teď mi nic jiného nezbývá," říká květinářka, která si pořídila jednu ze základních verzí elektronického zařízení, které bude evidovat tržby a tisknout účtenky. „Je to taková ta obyčejná kalkulačka, přesto stojí sedm a půl tisíce korun. Tím, že mám malý obchod, si mohu tuto variantu dovolit, ale ve větších prodejnách mají náklady vyšší," doplňuje majitelka obchůdku, která bude každý měsíc platit ještě zhruba dvě stě korun za paušál mobilnímu operátorovi.

Čtěte také: Daňový odpočet je skromný, ale živnostníky potěší. Právnické osoby mají smůlu

Pár dní před spuštěním druhé vlny EET je jasné, že věci nepůjdou úplně podle představ ministra financí.

Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Petry Petlachové si autentizační údaje, nezbytné k přihlášení do EET, vyzvedla přibližně pouhá třetina z 250 tisíc podnikatelů v Česku, kterých se povinnost týká. Přesto na chodbách finančních úřadů panuje většinou klid.

Třetí fáze EET, která má následovat přesně rok po druhé, zahrnuje ostatní podnikatelské činnosti, například z oblastí zemědělství a dopravy nebo svobodná povolání. Závěrečná, čtvrtá vlna stanoví od léta příštího roku EET pro další vybraná řemesla a výrobní činnosti.