„Museli jsem koupit dvě kasy, zaplatila jsem si paušál kvůli softwaru na rok a půl dopředu. To nás vyšlo na čtyřicet tisíc korun," vyčíslila podnikatelka z Tymákova. Protože neměla ani v jedné provozovně internet, náklady ještě vzrostly.

Čtěte také: Farmáři na trzích: EET zdraží potraviny, vypudí ale překupníky

„Kromě uvedených jednorázových výdajů jsou tady ale i pravidelné, jako třeba za internet, což je tisíc korun měsíčně za oba obchody. Připojení jsme dřív vůbec nepotřebovali, takže z mého pohledu se jedná o naprosto zbytečné peníze navíc," zdůrazňuje.

Nejsme žádní zloději

Potřebné pokladny podnikatelka pořídila raději s předstihem a prodavačky se s nimi učily zacházet. „Systém nám padal, účtenky se netiskly tak, jak měly, byl to opravdu strašný start. Nakonec si všichni zvykli. Ovšem, to jsme ještě nefungovali v ostrém provozu, který začíná ve středu. Vůbec si nedokážu představit, jak budeme řešit například výpadek internetu," podotýká.

Martina BartoníčkováObává se, že v takových případech bude ona i její zaměstnankyně muset trávit volný čas, případně část víkendu dodatečným doplňováním nutných údajů do systému.

Majitelka Bioplanety Bartoníčková nesouhlasí ani s určitými tvrzeními, která obviňují podnikatele z toho, že před zavedením EET stát podváděli. „Mě jako živnostnici to uráží, když se o nás mluví jako o zlodějích. Myslím, že daňové úniky se týkají spíš některých velkých firem, kde jsou daleko větší obraty peněz. Pevně doufám, že budoucí vláda elektronickou evidenci tržeb zase zruší," uzavírá.

Údaje osobně i přes portál

Do včerejší 13. hodiny si na územních pracovištích Finančního úřadu pro Plzeňský kraj vyzvedlo potřebné údaje k přihlášení do systému pro 2. vlnu EET 3712 podnikatelů. Daňový portál EPO vy-užilo 1775 žadatelů, celkový počet vydaných autentizačních údajů se dostal na číslo 5487. „Nejvíce (1964) jich bylo vydáno v Plzni, nejméně (445) v okrese Rokycany," řekla mluvčí FÚ Michaela Hošťálková.

Kolik procent podnikatelů v kraji, jichž se druhá vlna týká, je zatím bez autentizačních údajů, podle ní říct nelze. „Nevíme, kolik podnikatelů se rozhodne přijímat pouze bezhotovostní platby (nepodléhají EET) či nespadnou z důvodu minoritní činnosti do pozdější, tedy 3. nebo 4. fáze," vysvětluje Hošťálková.

Nepřehlédněte: Druhá vlna EET: obchodníci si stěžují, někteří i končí

Souběh více činností, kde jedna je hlavní a druhá minoritní, mají třeba kadeřnice, které kromě stříhání prodávají kosmetiku. Nebo opravář hodin, který vedle oprav prodává budíky.

Dalším důvodem ´nečitelné´ statistiky je, že spousta podnikatelů má oprávnění na maloobchodní či velkoobchodní činnost, ale neprovozují ji. A navíc si mohou potřebné údaje vyzvednout na kterémkoli finančním úřadu v republice. Týden před spuštěním měla potřebné údaje vyzvednuta jen třetina ze čtvrt milionů podnikatelů v Česku.