Zkomplikovalo se nějak pořádání kontrol, když k restauračním a ubytovacím zařízením přibyla evidence tržeb v obchodech?
Děláme je podle plánu, žádná komplikace nenastala. V obchodech jsme ale museli změnit způsob kontroly.

Čím se liší kontroly v obchodech od těch v restauracích nebo kavárnách?
V obchodech se musí kontroly odhalit. Provedou kontrolní nákup, za ten zaplatí a dostanou účet. Pak se ale představí s průkazem, protože musí nákup zase vrátit. Oproti tomu v restauracích mohou zůstat anonymní, pokud není nějaký problém s evidencí tržeb.

Celé téma věnované elektronické evidenci tržeb najdete ve čtvrtečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Jaké nyní dělají podnikatelé v evidenci tržeb nejčastější chyby?
Dříve to byly chybějící údaje na účtenkách. To už ale hlavně dodavatelé pokladen napravili. Dnes je tak problém většinou nevydaná účtenka.

Snaží se při kontrolách prodejci nějak vymlouvat?
To nedělají. Nevydaná účtenka je jasná.

Dá se říct, v jakých typech provozoven dochází nejčastěji k porušování zákona a nevydávání účtenek?
Paušalizovat se nijak nedá, nejde o žádnou specifickou skupinu podnikatelů. 

Jakou nejvyšší pokutu jste dosud udělili a za co to bylo?
Rekord je pětatřicet tisíc korun. Pokutu dostala prodejkyně za to, že vůbec neměla pokladnu k evidenci tržeb. Byli jsme u ní na kontrole přitom dvakrát.

Podle čeho stanovujete výši pokuty?
Přihlížíme k typu prodejny a také k obratu. V tomto případě šlo patrně o citelnou pokutu. Sankce můžeme udělit buď přímo při kontrole nebo takzvaným příkazem, který je zrychlenou formou správního řízení. Nejčastější je právě příkaz, protože pro udělení pokuty na místě musí být přítomen podnikatel. To úplně vždy nejde.