Sezona na zámcích se blíží. Letos však nebude začínat tak, jak bylo obvyklé. Soukromé majitele totiž čeká velká novinka - zavedení EET.

Státních zámků se EET netýká, což je podle soukromých vlastníků nefér. A nejde jen o registrační pokladny, nerovné podmínky spatřují majitelé zámků i v tom, že ze vstupenek musí odvádět 15 procent DPH a 19procentní daň z příjmu.

„Panují pochybnosti nad rozhodnutím, že státní zámky mít EET nemusí a soukromé ano. Neznám důvod, proč tomu tak je, ale pokud máme objekt otevřený pro veřejnost stejně jako státní zámek, proč jeden mít EET musí a druhý ne? Možná pro to existuje důvod, a nebo se tím nikdo nezabýval. EET je dle mého názoru správný krok, který alespoň částečně přispěje ke spravedlivému odvodu peněz do státní pokladny. Podmínky by však měly být rovné a spravedlivé," požaduje majitel potštejnského zámku Zdeněk Nováček.

Přečtěte si: Druhá vlna EET: zavírají obchody i trafiky. Na trhy nepřišli žádní stánkaři

Kolik do nákupu pokladen v Potštejně dají, ještě netuší

„V našem případě musíme na zámku pořídit více pokladen, protože máme i více provozů, které EET vyžadují. Otevíráme ale až asi za čtyři týdny, tak teprve rozmýšlíme, které nabídky pokladen využijeme, aby to pro zámek nebylo příliš velkou finanční zátěží," uvedl Nováček.

Výdaje za pokladny se podle Petra Dujky, správce zámku v Doudlebách nad Orlicí, vrátí jen těžko. „V zámecké kavárně prodáváme kávu a suvenýry. A protože chceme poskytovat ten nejlepší servis, musíme za to zkrátka platit. S tímto přístupem jsme začali před více než deseti lety objekt zvelebovat. Zařídili jsme vše potřebné, aby se u nás návštěvník cítil opravdu jako na zámku. Mohli bychom se tomu samozřejmě vyhnout - nedělat nic. Nechat uprostřed místnosti jeden automat na kávu, místo předehřátých šálků nabídnout plastové kelímky. Pak by se na nás „EET mimozemšťan" nevztahoval," poznamenává Dujka.

Přečtěte si: Vlastnit zámek neznamená zamykat jej

Touto cestou v Doudlebách jít nechtěli, a tak nyní kupují dvě nové pokladny, do zámecké věžičky instalují vysílač a nádvoří pokrývají wi-fi routery. To aby se stánkaři, kteří nemají z EET výjimku, mohli zúčastnit trhů, jež se na zámku konají každý měsíc. „To vše a související servis nás přijde na několik desítek tisíc. Zámky mají krátkou sezonu, investice vložené do elektroniky se tudíž nemají šanci vrátit. Ale to už je náš osud - z vlastní zkušenosti dobře víme, že jakákoli kulturní nebo naučná iniciativa je po zásluze potrestána," stěžuje si Dujka.

Podle tiskové mluvčí ministerstva financí Gabriely Štěpanyové se u státních zámků neočekává motivace tajit tržby. „Nemají povinnost evidovat tržby z podstaty svého veřejnoprávního postavení, kdy, jednoduše řečeno, platí daně samy sobě. Státní subjekty jsou navíc pod širokou veřejnou kontrolou a dohledem," uvedla.

Přečtěte si: Příběhy hradů odkryjí svá tajemství v Muzeu Komenského

Jedni platí, druzí ne

Elektronická evidence však není jediným problémem, který soukromé majitelé zámků pálí. Vadí jim i nutnost ze vstupenek odvádět 15 procent DPH a 19 procent daně z příjmu.

„Státní zámky pod správou Národního památkového ústavu jsou od DPH osvobozeny, soukromé zámky ne. Je to velmi nerovné. Nabízíme stejný produkt, tedy prohlídky historických interiérů, a tudíž máme zámek otevřený pro veřejnost," říká Nováček.

„I když své majetky nabízíme k návštěvě, není nám ze strany státu poskytnuta žádná úleva. Nic proti tomu, ale proč jsou státní zámky od DPH osvobozeny? Nejsou to náhodou hodně nerovné podmínky?" ptá se Petr Dujka.

Podle soukromých vlastníků zámků je přitom prodej vstupenek prodělečnou činností. Stát by podle nich měl nechat peníze správcům kulturních památek jako dotaci nebo příspěvek na opravy. „Spočítejte si, kolik ze vstupného 100 korun zbude, když se odečte 15 procent DPH a následně 19procentní daň z příjmu. A to musíte platit průvodce, odvody, úklid, opravy… Ministerstvo financí by to mělo přehodnotit a zamyslet se nad tím, že kulturní památka v soukromých rukou je také památkou nás všech, jen se o ni musí starat soukromý vlastník," říká Nováček.

Přečtěte si: Květinářky se bouří proti EET

Státní zámky jsou osvobozeny od daně při poskytování kulturních služeb stejně jako například kraje, obce, neziskovky či subjekty zřízené ministerstvem kultury. „Spravuje je Národní památkový ústav, což je příspěvková organizace zřízená Ministerstvem kultury. Navíc se jedná o neziskovou osobu, takže podmínka pro osvobození od daně ze vstupného je splněna dvakrát," dodala mluvčí.

Majitel kulturní památky je svým způsobem správce společného kulturního dědictví. Je to zodpovědnost a závazek, bez ohledu na to, jestli se jedná o rodinu šlechtickou či nikoliv. „Já to tak cítím a myslím, že by se stát měl podílet na tom, aby kulturní památka žila a přežila nějaké období s tím, že se předá dalším generacím. Vždyť už je hodně nespravedlivé jenom to, že se evropské peníze mohou čerpat pouze na Národní kulturní památky. A kdo vlastní Národní kulturní památky? Zase jenom stát," dodává Nováček.

Jak zasáhne EET do trhů na zámku?
Na doudlebském zámku se každý měsíc konají oblíbené farmářské trhy. Někteří trhovci musí mít EET a zámek se tomu musel přizpůsobit.

Petr Dujka, správce doudlebského zámku:
„Všem trhovcům jsem již avizoval, že za stánky budeme muset inkasovat více. A co udělají oni? Zdraží, aby se jim nejen to mé zdražení alespoň trochu vrátilo. A nakonec tento zdražovací řetěz skončí u toho posledního, což je nakupující. Tedy ten, který na naše trhy chodí rád, pravidelně a snaží se stánkaře podpořit. A protože ani jeho kapsa není bezedná, koupí toho méně. No a z toho „méně" bude mít i trhovec méně a následně méně odvede na daních. Když stát něco po podnikatelích chce, proč jim ty kasy nekoupil? Proč raději likviduje je samotné?"

Přečtěte si: Lokální výrobci mají smůlu, infocentra kvůli EET ruší komisní prodej

Hrady na Českokrumlovsku zdraží vstupné 

S nástrahami EET se potýká i spolek Hrady na Malši. V jejich čele stojí jednatel Radek Kocanda. „EET nám přineslo dva hlavní problémy," říká. „Musíme si koupit technické vybavení a software, ale nemáme možnosti odpisů jako běžný podnikatel. Pak je tu otázka zajištění provozu. Je rozdíl, jestli EET provozuje živnostník, nebo skupina čtyřiceti dobrovolníků," vysvětluje s tím, že v takto proměnlivém týmu je těžké předejít bezchybnosti a následným udáním a postihům.

Přečtěte si: Další změna. Hasičské plesy budou bez EET

Spolky obnovující zbytky kamenných svědků naší historie mají prakticky dvě možnosti. Pro ty menší, které se vejdou pod limity EET, se nic nemění. Větší a ambicióznější, s vlastními prodejnami suvenýrů a občerstvení, už musí k – často odlehlým – ruinám přivést internet a zajistit provoz elektronické evidence tržeb.

Hradní spolky koncem loňského roku – kvůli nejasnostem okolo EET – založily na Pořešíně takzvanou Svatomartinskou alianci. Její představitelé se dostali až k ministrovi financí. Přesto, že výsledek jednání hradní spolky od EET neosvobodil, Radek Kocanda nehovoří o neúspěchu. Potvrzuje, že aliance nebyla myšlena jako protestní organizace, ale jako seskupení, které chce jasně definovat pravidla v rámci prostoru své činnosti. A nejen to. „Máme i jiné cíle, například v oblasti společné propagace. Jde také o dobrou platformu k setkávání," konstatuje. „U nás začneme s EET v dubnu s otevřením hradu. Přinese to patrně mírné zdražení služeb a možná i vstupného. O co více peněz spolkne provoz evidence, o to méně půjde do jednotlivých hradů," dodal Radek Kocanda.

Více zde: Hradní zříceniny nejsou vyjmuty z EET