V Čeminech na Plzeňsku kdysi bývaly dvě hospody a obchod. Dnes si však v obci s 250 obyvateli na pivo nezajdete a ani si tu nic nekoupíte.

„Hospoda u kapličky zavřela kvůli EET, hostinský nechtěl systém zavádět. Druhá byla vývařovna, která skončila už dříve a dnes je z ní ubytovna. Prodejnu, kterou jsme tu měli, koupil někdo z Prahy s tím, že v ní obnoví prodej, ale zatím se nic neděje a jako obec s tím bohužel nemůžeme dělat nic,“ popisuje starostka Hana Mourková.

TÍPNI TO A EVIDUJ

Je to jen jeden příběh z mnoha. Od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) dnes uplyne přesně rok a zároveň je to půl roku od plošného zákazu kouření.

A výsledek? Z předloňských cca 30 tisíc hospod a restaurací v ČR skončila desetina, především na venkově. Odhaduje to Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR). Další pivnice zřejmě nepřežijí zimu, kdy kuřáci odmítnou stepovat venku na mrazu a zůstanou doma.

DPH KLESÁ, CENA ROSTE

„EET je menší problém. To, co likviduje malé venkovské hospody, je nyní spíše zákaz kouření,“ podotýká prezident AHR ČR Václav Stárek.

Restauratéři před rokem se zavedením EET opatrně souhlasili. S povinnými účtenkami totiž došlo ke snížení a sjednocení DPH na jídlo (nikoliv alkohol): místo 21 teď platíme 15 procent. Nic to ale nemění na tom, že hlavně ve městech cena v restauracích vzrostla. Třeba podle posledních dat stravenkové společnosti Edenred byla loni v září průměrná cena poledního „meníčka“ 103,70 korun, letos v září to bylo 109,20 korun.

TRH SE ČISTÍ

„Je jasné, že to někteří hospodští využili ke zdražení, ale některé ceny předtím byly nereálné. Na druhou stranu ale ubylo lidí, o kterých jsme se domnívali, že jsou zaměstnaní na černo. To lze chápat jako pozitivní dopad EET,“ doplňuje Stárek. Jedním dechem ale dodává, že hlavně nejmenším hospodám by se mělo pomoci. „Trápí je obrovská regulace a administrativa,“ říká Stárek. Český svaz pivovarů a sladoven v září zaznamenal meziroční propad prodeje čepovaného piva o 24 procent. Novější data zatím nejsou k dispozici.

Podle obchodního ředitele Plzeňského Prazdroje Tomáše Mráze se situace liší podle regionu i velikosti obce. „Za letošek skončilo úplně svou činnost 1500 našich odběratelů. Samozřejmě, že s chladným počasím jich zřejmě ještě přibude. Přes polovinu z těch, kteří již letos zavřeli, připadá na vesnice,“ popsal včera Deníku Mráz. Nejvíce hospodle něj zavřelo v regionech Vysočina, Jihočeský kraj a jihozápad Plzeňska. Lépe se dokázaly se situací popasovat hospody, kde se vaří a jsou ve větších městech. Ale i tady mají problém: nedostatek personálu.

TEPLO PRO KUŘÁKY

Prazdroj, který jako lídr trhu obsluhuje polovinu hospod v ČR, naposledy zdražoval jen lahvové pivo, točené nechal beze změny. Výčepním se snaží pomoci i jinak: dotuje jim nákup teplometů na zahrádky, nebo kupuje hospodám tzv. mokré lokty, opěrky před hospody, na které si mohou postavit návštěvníci pivo a zakouřit si.

A jaká je budoucnost EET? V příštím roce nás čekají poslední dvě vlny (200 až 300 tisíc subjektů). V březnu se do účtenek zapojí lékaři, veterináři, taxikáři a všichni stánkaři. V červnu pak zbytek, především řemeslníci. Volební vítězství Hnutí ANO ve volbách dalo účtenkám větší „jistotu“ pokračování. I šéf hnutí Andrej Babiš ale před volbami avizoval změny, jednak dílčí úlevy (prodej vánočních kaprů, předplacené mobilní karty) či plošnou úlevu pro podnikatele s obratem do půl milionu korun ročně.

OPATRNĚ S VÝJIMKOU

Pokud by se však další plošné výjimky množily, je to podle odborníků potenciální riziko. Martin Laštovica, provozní ředitel společnosti KASAmax, v té souvislosti varuje před nechvalně známou praxi, která se v pohostinství využívala před zavedením EET a která spočívala v rozdělování provozu na několik různých identifikačních čísel. Tím se hospody vyhnuly placení DPH.

Každopádně na výrobce pokladen před dalšími vlnami EET opět čekají žně.  „Určit přesnou sumu, kterou dosud celý byznys kolem EET roztočil, je velice obtížné,“ říká Jan Mrvík, výkonný ředitel společnosti EDITEL CZ. Ceny pokladen se pohybují od jednotek tisíc až po desetitisíce. „V současné době je do systému EET  zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů. Odhaduji proto, že se náklady na pořízení pokladen u těchto subjektů pohybovaly v rozmezí 1,45 až 2,1 miliardy korun,“ říká Mrvík. Delší desítky milionů jsou ale náklady na servis a školení.