Finanční správa stejně jako před zahájením první fáze EET rozšířila až do konce února úřední hodiny, aby se i opozdilci stačili zaregistrovat.

Druhá fáze EET se vztahuje na maloobchodní a velkoobchodní firmy. Finanční úřad pro Královéhradecký kraj odhaduje, že v regionu by se měla týkat asi 13 tisíc podnikatelů. Ve skutečnosti si však o autentizační údaje požádá přibližně sedm tisíc z nich.

Proč ten rozdíl? Správce daně totiž vychází z NACE (klasifikace ekonomických činností), kterou si u něj podnikatel zaregistroval při počátku svého podnikání.

Čtěte také: Na demonstraci proti EET a vládě se v Praze sešlo asi tisíc lidí

„Může tedy dojít k tomu, že podnikatel sice NACE má zaregistrovanou, ale již na ni nepodniká. Nemusí si tedy vyzvedávat autentizační údaje," vysvětlila mluvčí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj Romana Barešová. Podle ní je velmi těžké odhadnout, kolik lidí už se podnikání vzdalo.

Evidenci tržeb zatím nemusejí zahajovat například kadeřnice, které ve své provozovně prodávají vlasové přípravky, ale tento prodej činí méně než polovinu podílu na celkových tržbách. Podobně jsou na tom i další podnikatelé s takzvanou minoritní činností.

Vysoké náklady a špatný signál

V roce 2018 budou postupně následovat další obory podnikání. Vláda si od EET slibuje omezení daňových úniků a narovnání podnikatelského prostředí. Pravicová opozice opatření kritizuje a tvrdí, že zlikviduje mnoho drobných živnostníků.

Podle kritiků další vlna zavádění EET zatěžuje hlavně samostatné malé obchody. V porovnání s jejich minimálními obraty jsou pro ně náklady na EET vysoké a na vesnicích se někteří budou muset vyrovnat i s tím, že v okolí prodejen může být špatný signál mobilního internetu.

Obchodníkům vadí i další věci. „To, že stát s částí nákladů na pořízení pokladny pomůže, zní sice hezky, ale za prvé peníze budou až příští rok a za druhé musí podnikatel dosáhnout určité výše tržby, aby na ně měl vůbec nárok," stěžuje si jeden z královéhradeckých podnikatelů.

Zatím třicítka pokut pro podnikatele

První fáze EET začala v prosinci loňského roku a týkala se ubytovacích zařízení a restaurací. Finanční úřad už začal s jejich kontrolami. „Nejčastějším pochybením je nevystavení účtenky, chybějící údaje na účtence nebo nezaslání údajů správci daně," uvedla Romana Barešová.

Za pochybení kontroloři ukládají sankce ve formě pokut. Dosud jich v kraji uložili asi třicítku, správní řízení však ještě neskončila.

„Není cílem, aby pokuta byla likvidační. Měla by být výchovná," podotýká Romana Barešová. I když maximální výše sankce činí 500 tisíc korun, začínají kontroloři na tisíci korunách. Částka závisí na tom, o jaký druh podnikání jde a co tím podnikatel způsobil.

Nepřehlédněte: Strakonický pivovar změnil ředitele a kvůli EET přechází na nový systém

Hostinští nestojí o daňovou historii

Úbytek hostinských nebo hoteliérů v kraji finanční úřad zatím nepociťuje.

„Při prověřování plnění evidence tržeb se pracovníci správce daně v rámci kraje nesetkali s tím, že by živnostníci v pohostinství ukončili trvale svou činnost," konstatuje Romana Barešová.

S čím se ale setkávají, je to, že podnikatelé ukončí činnost a ve stejné provozovně zahájí činnost pod jiným jménem, názvem či změní podnikání z fyzické osoby na právnickou osobu. S nástupem evidence tržeb se z nich tak stávají nově registrovaní podnikatelé.

„Nechtějí mít daňovou historii, aby nebylo možné porovnat výši tržeb, které měli před zavedením EET," objasňuje mluvčí.

Podle ní zavedení evidence elektronických tržeb naopak způsobilo, že přibylo plátců DPH.