Rozbíhá se druhá vlna zavádění elektronické evidence tržeb a zároveň se blíží termín podání daňových přiznání. Lze zde najít společného jmenovatele?

Ano, v obou případech jde samozřejmě o peníze do státního rozpočtu, a ne o malé. Avšak výraznější dopad zavedení elektronické evidence tržeb do státního rozpočtu lze předpokládat až po rozběhnutí všech fází. V obou případech se také jedná o administrativní povinnost pro podnikatele. Avšak zatímco si na daňová přiznání již všichni zvykli, elektronická evidence tržeb je novinkou. Kompenzací zvýšených nákladů v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb má být pro podnikatele alespoň nová sleva na dani.

Čtěte také: EET po dvou měsících: Hospody zdražily, guláš stojí i o 10 korun více

Rozdělme si problematiku na dvě části. Předně, jaké jsou možnosti daňového odpočtu z titulu zavedení elektronických pokladen u osob samostatně výdělečně činných?

Osoby samostatně výdělečně činné si mohou jednorázově uplatnit slevu na evidenci tržeb ve výši pět tisíc korun. Nicméně, tato sleva by měla činit nejvýše částku ve výši kladného rozdílu mezi patnácti procenty dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevy na poplatníka (což je 24 840 korun). To znamená, že pro uplatnění maximální částky pět tisíc korun by podnikající fyzická osoba měla vykázat dílčí základ daně ze samostatné výdělečné činnosti nejméně ve výši 199 000 korun.

Je tato možnost trvalá?

Nyní platí, že slevu na dani lze uplatnit pouze ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zaevidoval tržbu poprvé.

A co právnické osoby?

Odpověď je jednoduchá, ty si slevu na dani uplatnit nemohou.

Elektronická evidence tržeb se zatím nevyužívá ani tři měsíce. Máte informace o tom, se kterými problémy tedy z hlediska finančního a daňového zápasí podnikatelé nejčastěji?

Často se objevují obecné dotazy typu, jak vše evidovat a jaké částky hlásit správci daně v případě částečné úhrady faktury v hotovosti. Podnikatelé se také zajímají o to, jak dokazovat interní výpadek systému, kdy po nějakou dobu tržby nelze evidovat. Vedle toho se zabýváme i velmi specifickými dotazy, týkajícími se například rozdílem mezi vynětím tržeb z jízdného hrazeného v dopravních prostředcích. Část dotazů se týká i problematiky daně z přidané hodnoty.

Jaké jsou ohlasy na změny, ke kterým dochází takříkajíc průběžně?

Problematické jsou zejména ty, které se přijímají na poslední chvíli. Takovým příkladem je nedávné sdělení Generálního finančního ředitelství, kterým se vlastně mění text zákona o evidenci tržeb ve vztahu k platbám přes platební bránu. Ačkoli jsou dle výkladu zmíněného státního orgánu nové podmínky rozumnější, podle některých informací už maloobchodní jednotky investovaly nemalé prostředky, aby splnily požadavky původního textu zákona.

Když bude spuštěna druhá etapa, do začátku třetí zůstane ještě rok. Poté už bude do evidovaného systému tržeb spadat prakticky celá ekonomika. Co říkáte na samotnou podstatu tohoto kro-ku? Prospěje státnímu rozpočtu, platební disciplíně apod.?

Obecně platí, že jakákoliv evidence tržeb by měla mít pozitivní dopad na snížení výkonů v takzvané šedé ekonomice, a tím pádem i pozitivní dopad na státní rozpočet. V různé podobě se proto zavádí či už je zavedena v mnoha dalších zemích, včetně Evropské unie, Česká republika tedy není výjimkou.

Čtěte také: Dvanáct dnů do startu druhé vlny EET: obchody se stále ještě připravují