Loni na podzim a zkraje letošního roku před startem prvních dvou fází evidence tržeb prováděli výrobci pokladen plošnou reklamní masáž. Slibovali nejlepší podmínky, téměř nulové poplatky, plný servis.

Po půlroce fungování EET se ale ukazuje, že i Česko nejspíše čeká „chorvatský scénář“. Z desítek dodavatelů zůstanou nejsilnější jednotky.

V polovině července skončil první velký hráč – společnost „E.E.T. One“ za sebou nechala milionové dluhy a přibližně tisícovku podnikatelů, kteří v jednu chvíli nemohli odesílat tržby, a museli proto dočasně evidovat s tužkou na papír.

Nejspíše je to vrchol pomyslného ledovce. Malé firmy jsou v problémech a hledají možnost, jak se spojit nebo odprodat své klienty. Otevřeně už to přiznávají velcí hráči.

Mimo realitu

„Za posledních několik měsíců nás kontaktovalo mnoho menších dodavatelů EET ohledně možné investiční spolupráce,“ potvrdil včera na dotaz Deníku Luboš Lukasík, jednatel eKasa od O2. Právě tato společnost se s více než 20 tisíci klientů stala jedničkou na trhu. Podle Lukasíka jsou ale jednání s malými firmami o fúzích složitá.

„Vzhledem k ekonomické kondici jejich projektů jsou často jejich představy velmi nadsazené. V obecné rovině se dá říci, že kdo nemá více než pět tisíc zákazníků, je jeho hospodaření ztrátové,“ popisuje Lukasík.

Snahu o „námluvy“ potvrzuje i dvojka na trhu, společnost Dotykačka.

„V posledních týdnech jednáme o fúzi se společností One Pub s cílem spojit obě společnosti od začátku srpna tohoto roku. Kromě zmíněné fúze jsme v posledních dvou týdnech převzali zákazníky společnosti E.E.T. One, která je v likvidaci. Průběžně jednáme s dalšími poskytovali EET řešení, nicméně zatím nejsme oprávněni sdělovat detaily. Předpokládáme, že k dalším změnám na trhu EET dojde,“ říká mluvčí Dotykačky Michal Wantulok.

Fiktivní klienti

Problémy se slučováním potvrzují i další lidé z trhu, většinou ale pod podmínkou anonymity. „Nabídky menších firem jsou opravdu velmi nereálné. Za převod jednoho klienta požadují od 5000 do 35 tisíc korun. Navíc při bližším zkoumání zjistíme, že firma třeba oficiálně deklaruje tisíc klientů, ale v reálu jich platí jen 300 a zbytek jsou takzvaně tarify zadarmo,“ popsal Deníku jeden z dodavatelů.

Prvotní odhad odborníků byl takový, že se do EET postupně zapojí až 600 tisíc subjektů. Po prvních dvou fázích reálně eviduje 150 tisíc poplatníků, odhad byl až 300 tisíc. Obdobné číslo se uvádí pro 3. a 4. vlnu. Původní domněnka firem, že trh s prodejem pokladen vygeneruje až deset miliard korun, tak bude zřejmě rovněž dosti nadsazená.

To, že v Česku dojde k fúzím, předvídal už zkraje roku Hrvoje Somun – bývalý šéf státní firmy APIS IT, která v Chorvatsku zajišťuje technický dohled nad EET. „Na začátku EET v Chorvatsku roku 2013 bylo 320 různých providerů. Dnes jich je méně než 100. Prvních TOP 8 má téměř 90procentní podíl na trhu. Hlavními hráči jsou dnes vesměs telekomunikační firmy,“ popsal Deníku Somun.