Kolik hodin teď naspí vaši operátoři call centra?

Je to paradoxní, ale největší problém jsme měli na callcentru před čtyřmi týdny, kdy vrcholila chřipková epidemie. To nám operátoři odpadávali jeden za druhým. Nyní máme denně okolo 750 hovorů, před dvěma týdny to bylo 550. Nárůst je znát, ale zvládáme ho a posilujeme stavy. Jsme připraveni obsloužit několik tisíc volajících denně.

Čtěte také: Státní zástupci prověří zakázku na software EET

Všichni dodavatelé pokladen se diví laxnosti podnikatelů. Půl roku věděli, co je čeká, ale drtivá většina to sabotuje. Ptáte se jich proč? Doufali ve zrušení EET, nebo je to forma protestu proti Babišovi?

Hodně podnikatelů se ztrácí v množství nabídek. Navíc je i trochu národním zvykem, nechávat věci na poslední chvíli. Přesto se snažíme pomoci – když dorazíte na některou z našich 160 prodejen O2 a koupíte eKasu, na místě vám ji zprovozníme. Pokud nebudete mít čas, můžete si do svého Android tabletu či mobilu aplikaci eKasa jednoduše stáhnout z

internetu. Zdarma ji můžete dva měsíce používat. Vše si vyzkoušíte a pak se můžete rozhodnout, jaké příslušenství potřebujete dokoupit.

Obchodníci mají různé potřeby, jiné věci žádají řezníci a jiné třeba obuvníci. Která skupina je pro dodavatele pokladen nejsložitější?

Dalo by se říci, že nejjednodušší je základní verze – tzn. mít možnost tisknout účet s FIK kódem. Ani propojení pokladny s certifikovanou váhou nepředstavuje zásadnější problém. Složitější je vytvářet nové služby – propojit pokladnu s aplikacemi třetích stran. Například rezervační systém pro penziony, akceptace elektronických stravenek či funkce loterijního terminálu.

Po začátku první vlny někteří hospodští zjistili, že pokladna, kterou pořídili, je k ničemu, a horečně sháněli novou. Objevili se na trhu nějací podvodní dodavatelé EET? Čeho se vyvarovat?

To je přesně ono – jedna věc je dosáhnout schopnosti tisknout účtenku s FIK kódem, což je vesměs primitivní IT disciplína. Druhá věc je, jaké úsilí vás to jako uživatele stojí. U hospod je klíčová rychlost – potřebují mít obrazovku, která je přehledná, a moci kasírovat, případně přesouvat položky mezi stoly jednoduše, intui-tivně a hlavně rychle. Obchodníkům bych zejména doporučil, aby si vybírali dodavatele, kteří mají vizi dalšího rozvoje a kteří jsou schopni chyby rychle napravit. I my jsme udělali chyby, ale díky špičkovému vývojovému týmu jsme schopni je do 48 hodin napravovat.

Nepřehlédněte: Zmatení řezníci či pekaři. Nevědí, zda mají povinně dávat účtenky

Hodně se mluvilo o trafikantech, kteří se EET báli skoro nejvíc. Vy pro ně máte spe-ciální pokladnu, co u umí a kolik její provoz stojí?

Máme pro ně speciální modul, který dokáže automaticky nahlašovat remitendu. Odpadá pak zdlouhavé manuální přepočítávání výtisků, které se neprodají. Trafikant může typicky využít i další službu – prodávat tikety na sázky. Když má eKasu, nepotřebuje další terminály od sázkových firem, protože eKasa se dokáže s jejich systémy propojit. Cena je stejná – když berete karty a máte obrat 100 000 za měsíc, je provoz zdarma. Při obratu 50–100 tisíc je 250 Kč, pod 50 tisíc stojí 495 Kč měsíčně.

Obchodníci řeší, jak propojit pokladnu EET a terminál na platební karty. Vy jste obě věci dokázali spojit v jednu. Jak to funguje?

Součástí základního balení je i bezkontaktní terminál pro akceptaci karet. Je propojený s eKasou, takže když se zákazník rozhodne platit kartou, nemusíte na terminálu manuálně zadávat znova částku k platbě. Terminál je navíc bez měsíčního paušálu a transakční poplatek je pouze 0,99 procenta. Banky se standardně pohybují v rozmezí 2–3 procenta a ještě od vás chtějí extra paušál za jejich terminál. 

Transakční poplatek jedno procento je na české poměry málo. Která banka vám nabídla takovou slevu?
Naším partnerem je německá banka Wirecard AG. Díky velkému počtu zákazníků eKasy jsme byli schopni zajistit takové podmínky, že terminál se stává dostupný i pro menší zákazníky, kterým by standardní banky účtovaly vysoké poplatky.

V Chorvatsku po začátku EET na trhu skočili malí poskytovatelé. Místo 300 jich zbylo asi 100, navíc 90procent trhu ovládá osmička největších, včetně operátorů. Nedopadne to u nás stejně? Nebudou pak velcí hegemoni trhu zdražovat nynější relativně levné balíčky služeb a obchodníci se „prohnou"?
Konsolidace určitě přijde. Mnoho poskytovatelů nastavilo obchodní model pouze na prodeji HW a marži z toho plynoucí. To je dlouhodobě neudržitelné. My vidíme v EET zejména příležitost, jak elektronizovat podnikání. Když už musíte mít na stole počítač/tablet, je jen malá cesta k tomu, abyste začali automatizovat skladové hospodářství, propojovat pokladnu s účetními a rezervačními systémy atp.
Zdražování bych se nebál, protože je zde i velká část trhu, která už nyní používá zavedené pokladní systémy a kvůli EET si udělali jen upgrade softwaru. Už dnes tam zpravidla platí dodavateli nějaký servisní poplatek. V souvislosti s EET se otevřel nový trh zejména v té oblasti, kde doposud žádné IT nástroje zákazníci nevyužívali.

EET je i zkouškou pro finanční správu. Jak zatím hodnotíte její informační kampaň pro podnikatele? Chápou živnostníci, co mají udělat, než začnou tržby evidovat, jak dlouho ta příprava trvá a kolik sto stojí?
Když se podíváme do historie, je EET vůbec první projekt, kdy státní správa šla z kůží na trh a proaktivně zajišťovala propagaci. To je bezpochyby dobře. Na druhou stranu se ukazuje, že jestli máme v ČR bolavé místo, je to obecně nízká IT gramotnost. Jednoduše lidé se málo kamarádí s technikou. Projekt EET to myslím jasně dokázal. Pokud bych nyní od státu něco očekával, byla by to právě strategie, jak toto změnit, jak investovat do rozvoje vzdělanosti v těchto oblastech, aby se z toho do budoucna stala národní konkurenční výhoda.